Na Rozkoši odstartovala letošní MasterCraft Wakesurf Tour!

O tom, jak to letos vypadá v kempu na břehu jezera se tu už něco psalo pár týdnů zpátky tady. To vyšlo po víkendu s otvíračkou, kam jsme se sešli tu Rozkoš vyzkoušet. Tentokrát se mi už nepovedlo přejet odbočku na menší štěrkovou cestu vedoucí do kempu a nemusel jsem se otáčet ve vesničce na konci silnice. Tentokrát jsem taky nepotřeboval bundu a zimní čepici, ani zimní neopren a ponožky na ježdění. Tentokrát hladina nevypadala jako oceán po bouřce. Tenhle víkend bylo všechno jinak.

Cestu už jsem měl načtenou, teploměr v autě ukazoval přes 30°C a ještě před jedenáctou dopoledne byla na jezeře hladinka. Na břehu kromě amíka a jeho burgerů stál i Celtic Bar a jejich michaný vajíčka, burgery a burrita. Stánek LibTechu a Demonu s arzenálem testovacích prken, Raptor Big Shocku se soundsystémem, stánek SURFR, mezi tím běhají kočičky v topech Bloomie, prostě kompletní cirkus. A Smíča nabízí pozvání na ranní dechovou meditaci. Plocha kempu je solidně zaplněná z většiny obytkama, karavanama a dodávkama. Chvíli trvá, než se tady se všema pozdravíš.

U mola vedle místní MasterCraft X-45 stojí o trochu menší bronzovo-černá MasterCraft X-30, která odtahá sobotní závody. Je to hlavně proto, že na ní máme spolehlivě vyladěnou dokonalou vlnu na pár kliknutí a na další klik jí umíme stejně dobrou přepnout i na druhou stranu. Teď je to za mne ale asi kompletní report z toho, jak to vypadalo na břehu, protože ten jsem od 8:30 až do večera skoro neviděl. Abych to trochu vysvětlil, tak jsem byl jeden ze dvou rozhodčích. Druhá byla Andrejka Kobrtková. A první loď z osmi nebo devíti kvalifikačních tentokrát proti všem očekáváním vážně vyjíždí v 8:30. Vypadá to, že stárnem, ale k večeru se to ukázalo jako dost velká výhoda.

První loď každopádně nasadila laťku celkem vysoko. Konkrétně by to bylo asi půl metru nad hřebenem vlny, kam Dan Vyšohlíd letěl i s nose grabem. Po první jízdě se omluvil, že ten double grab nechytil a neměl by se mu počítat. Hned o dvě minuty po tom si to opravil. A všichni mu záviděli i ten bottom-turn asi metr a půl od vlny ve flatu. Pak už jen rychle podle poznámek, co si píšu: Fílák (surf) - mute, mindy grab, rocket do dropu dole ve vlně; malej Filípek Vlček (skim) - rozjezdy na switch, 360°, drop & paddle, miniollie; Martin Vlček (skim) - 720°, shuvit; Jana Vlčková - 720°, rozjezd na switch a 180°.

Zbytek dne až do finále sice byl co se týká triků o poznání klidnější, ale crew to vynahrazovala nadšením. Celkem se v kvalifikaci odjelo 35 jízd, z toho ve skimu 8 a jen 2 z nich nebyli přihlášení v obou kategoriích. Doufám, že jsem se během dne nebo večera nedotknul někoho z kategorie skimboard, když jsem se pořád ptal “Skim budou jezdit?” Je to prostě jen strach, že vás příště bude ještě míň. Klárka nám vždycky všechny party včas připravila a dobře vybírala, takže třeba celá Wake Tour parta jela pohromadě a na lodi vládla pohoda. A mimochodem v tomhle je asi i další z důvodů, proč jsme mohli už v 18:45 začít finále, což se nám co mi paměť sahá hodně dlouho nepovedlo. Dík všem.

Finále jsou čtyři lodě podle kategorií: muží, ženy, surf, skim. Letos jsme to neřešili úplně matematicky a dost velkou váhu jsme dali stylu. To zamíchalo karty těm, kdo jeli na body za triky i těm, kdo sázeli jen na styl. Překvapení tak byl i pro nás hlavně Vseva Vlasenko na třetím v surf divizi. Daleko větší aplaus ale večer při předávání sklidil Filip Vlček (8 let) na druhém ve skimu a to, že málem zajel vlastního tátu. Kompletní výsledky najdete pod článkem. Jen to vyhlášení proběhlo s menším zpožděním někdy hluboko v noci, kde ale zasáhla příroda, nadělila nám asi hodinovou bouřku a zahnala nás do obytek a pod stany. Nás s Kubou Michnou konkrétně aspoň donutila zprovoznit fotbálek. Usínal jsem za zvuků beatboxu a netuším, jestli se ještě povedlo hrát Badymu (DJ Bodymovin) nebo Katche.

V neděli jsme se konečně i my s Andrejičkou dočkali ranního freesurfingu. Když pak jsme s hlavním mozkem závodů Fílákem vytahovali bójky ohraničující dráhu z vody, z louky začínaly pomalu mizet stany a obytky. O chvíli po tom jsme se rozloučili i my. Za měsíc se vidíme v Třebouticích na další zastávce MasterCraft Wakesurf Tour.