Na Rozkoši odstartovala letošní MasterCraft Wakesurf Tour!

Rozkoš je velmi příjemný pocit uspokojení, potěšení, blaženosti, radosti, dosahující nejvyšší stupeň. Rozkoš je vodní nádrž, s nadsázkou též přezdívaná Východočeské moře, vodní dílo na potoku Rozkoši v Úpsko-metujské tabuli. Podle rozlohy je osmou největší přehradou v České republice. Rozkoš je zajezdit si na letošní MasterCraft Wakesurf Tour.

O tom, jak to letos vypadá v kempu na břehu jezera se tu už něco psalo pár týdnů zpátky tady. To vyšlo po víkendu s otvíračkou, kam jsme se sešli tu Rozkoš vyzkoušet. Tentokrát se mi už nepovedlo přejet odbočku na menší štěrkovou cestu vedoucí do kempu a nemusel jsem se otáčet ve vesničce na konci silnice. Tentokrát jsem taky nepotřeboval bundu a zimní čepici, ani zimní neopren a ponožky na ježdění. Tentokrát hladina nevypadala jako oceán po bouřce. Tenhle víkend bylo všechno jinak.

Cestu už jsem měl načtenou, teploměr v autě ukazoval přes 30°C a ještě před jedenáctou dopoledne byla na jezeře hladinka. Na břehu kromě amíka a jeho burgerů stál i Celtic Bar a jejich michaný vajíčka, burgery a burrita. Stánek LibTechu a Demonu s arzenálem testovacích prken, Raptor Big Shocku se soundsystémem, stánek SURFR, mezi tím běhají kočičky v topech Bloomie, prostě kompletní cirkus. A Smíča nabízí pozvání na ranní dechovou meditaci. Plocha kempu je solidně zaplněná z většiny obytkama, karavanama a dodávkama. Chvíli trvá, než se tady se všema pozdravíš.

U mola vedle místní MasterCraft X-45 stojí o trochu menší bronzovo-černá MasterCraft X-30, která odtahá sobotní závody. Je to hlavně proto, že na ní máme spolehlivě vyladěnou dokonalou vlnu na pár kliknutí a na další klik jí umíme stejně dobrou přepnout i na druhou stranu. Teď je to za mne ale asi kompletní report z toho, jak to vypadalo na břehu, protože ten jsem od 8:30 až do večera skoro neviděl. Abych to trochu vysvětlil, tak jsem byl jeden ze dvou rozhodčích. Druhá byla Andrejka Kobrtková. A první loď z osmi nebo devíti kvalifikačních tentokrát proti všem očekáváním vážně vyjíždí v 8:30. Vypadá to, že stárnem, ale k večeru se to ukázalo jako dost velká výhoda.

První loď každopádně nasadila laťku celkem vysoko. Konkrétně by to bylo asi půl metru nad hřebenem vlny, kam Dan Vyšohlíd letěl i s nose grabem. Po první jízdě se omluvil, že ten double grab nechytil a neměl by se mu počítat. Hned o dvě minuty po tom si to opravil. A všichni mu záviděli i ten bottom-turn asi metr a půl od vlny ve flatu. Pak už jen rychle podle poznámek, co si píšu: Fílák (surf) - mute, mindy grab, rocket do dropu dole ve vlně; malej Filípek Vlček (skim) - rozjezdy na switch, 360°, drop & paddle, miniollie; Martin Vlček (skim) - 720°, shuvit; Jana Vlčková - 720°, rozjezd na switch a 180°.

Zbytek dne až do finále sice byl co se týká triků o poznání klidnější, ale crew to vynahrazovala nadšením. Celkem se v kvalifikaci odjelo 35 jízd, z toho ve skimu 8 a jen 2 z nich nebyli přihlášení v obou kategoriích. Doufám, že jsem se během dne nebo večera nedotknul někoho z kategorie skimboard, když jsem se pořád ptal “Skim budou jezdit?” Je to prostě jen strach, že vás příště bude ještě míň. Klárka nám vždycky všechny party včas připravila a dobře vybírala, takže třeba celá Wake Tour parta jela pohromadě a na lodi vládla pohoda. A mimochodem v tomhle je asi i další z důvodů, proč jsme mohli už v 18:45 začít finále, což se nám co mi paměť sahá hodně dlouho nepovedlo. Dík všem.

Finále jsou čtyři lodě podle kategorií: muží, ženy, surf, skim. Letos jsme to neřešili úplně matematicky a dost velkou váhu jsme dali stylu. To zamíchalo karty těm, kdo jeli na body za triky i těm, kdo sázeli jen na styl. Překvapení tak byl i pro nás hlavně Vseva Vlasenko na třetím v surf divizi. Daleko větší aplaus ale večer při předávání sklidil Filip Vlček (8 let) na druhém ve skimu a to, že málem zajel vlastního tátu. Kompletní výsledky najdete pod článkem. Jen to vyhlášení proběhlo s menším zpožděním někdy hluboko v noci, kde ale zasáhla příroda, nadělila nám asi hodinovou bouřku a zahnala nás do obytek a pod stany. Nás s Kubou Michnou konkrétně aspoň donutila zprovoznit fotbálek. Usínal jsem za zvuků beatboxu a netuším, jestli se ještě povedlo hrát Badymu (DJ Bodymovin) nebo Katche.

V neděli jsme se konečně i my s Andrejičkou dočkali ranního freesurfingu. Když pak jsme s hlavním mozkem závodů Fílákem vytahovali bójky ohraničující dráhu z vody, z louky začínaly pomalu mizet stany a obytky. O chvíli po tom jsme se rozloučili i my. Za měsíc se vidíme v Třebouticích na další zastávce MasterCraft Wakesurf Tour.

VÝSLEDKY:

SURF MUŽI: 
1. Daniel Vyšohlíd
2. Filip Sanders
3. Vsevolod Vlasenko
4. Mára Skalský
5. Jakub Michna
6. Alex Bareš
7. Jan Smička
8. Jaroslav Pelíšek
9. Jakub Kafan
10. Martin Klasna
11. Vojtěch Moucha
12. Body
13. Juraj Matyáš

SKIM MUŽI: 
1. Martin Vlček
2. Filip Vlček
3. Petr Solomčík

SURF ŽENY:
1. Míša Betlamová
2. Jana Vlčková
3. Alena Lišková
4. Nikola Horáková
5. Zuzka Švancarová
6. Verča Švábová
7. Míša Hrbková
8. Anita Dušková
9. Magika von Čáry
10. Denisa Kurková
11. Klára Sandersová
12. Bohunka Kosová
13. Anička Šafářová
14. Bibiana Zwett

SKIM ŽENY:
1. Jana Vlčková
2. Míša Betlamová
3. Nikola Horáková
4. Verča Švábová
5. Magika von Čáry

FOTOGALERIE BY VSEVOLOD VLASENKO:

napsal

Honza Bartovský
Další články autora

nafotil

Vsevolod Vlasenko
Další články autora

Další zajímavé články

Yago Dora se v editu Ciclo sociálně distancoval od gravitace a podobných zbytečností

Vysloužil si za něj nominaci do Stab edit of the year

WavePool v podhůří švýcarských Alp

Je to tak! Mašina na vlny je nám zase o kousek blíž. ALAÏA Bay WavePool ve švýcarském Sionu začne od konce června pumpovat vlny všech tvarů pro širokou veřejnost.

Newcastle ojediněle hostí druhou zastávku letošní WSL

Navzdory tomu, že je u nás v domovině atmosféra naprosto fantastická až slunná, dovolím si vás tímto příspěvkem přenést na místo zdánlivě slunnější: Newcastle, Nový Jižní Wales, Austrálie. Newcastle právě začal hostit druhou letošní zastávku World Surf League. Datum 1. dubna, kdy okno pro závod vypuklo, nejspíš znamenalo pro nás české surfaře, ochablé nedostatkem slunce a pohybu, malou jiskřičkou naděje. I přes nevalné podmínky první den závodu bylo fantastické sledovat, jak světová špička cupuje australské vlny na kusy!