Rozhovor s vítězi Caparica Czech Surf Open 2022!

Je to super pocit! Po celou dobu závodu byla skvělá nálada, tak z toho čerpám do teď.

Cítím začátek nové životní cesty! Haha…cítím se jako po každým závodě poháru, vyčerpaně. A taky trochu zklamaně (protože si nakonec nedorazil), haha.

Nevím jestli se to dá nazvat jako příprava, ale dělala jsem to, co každý prázdniny… Odjeli jsme na začátku léta s partou do Španělska a nastavili klasickej provoz u oceánu: do vody, najíst a spát. Byli jsme ve čtyřech v dodávce a postupně jsme se proserfovali až do Portugalska.

No jak už to tak bývá, představa přípravy byla naprosto odlišná od irské reality. Vlny přes léto jsou silně nekonzistentní, takže jsem byl rád, když jsem se jednou týdně vycachtal. Místo toho jsem občas zašel zvedat lehká železa, nebo se chodil potápět. No a třeba na nejlepší session sezóny jsem zrovna musel stát nad dřezem a drhnout talíře. Ale to už patří k životu amaterských surfařů, hehe. I tak jsem za léto zažil asi 3 luxusní swelly, které stačily k tomu, abych propadl kouzlu irských vln.

Je to tak, žádná sláva to nebyla. Chvílema jsme tam docela “vařili z vody”. Ale když tam jednou za čas přišla fajn vlna, tak to stálo za to.

Přísahám, že už nikdy nebudu koukat na MSW. Celej týden před závody jsem se těšil, že konečně budeme mít seriózní vlny na český závody a oceán nás zase posadil na zadek. Hele podmínky bych nerozebíral, všichni je měli stejný (mám na mysli všichni surfaři v jednom heatu). Jen mě mrzelo, že jsem sebou nevzal fishku od Apatyky, hodila by se.

Prosím, obraťte se na mého manažera.

Počkej, ty nevíš, že Zlatá Bula je jen konspirační teorie?

Cesta do finále byla pohodová. Na pláži se všichni dobře bavili, fandili a celkově byla super atmosféra. 

Jelikož byl docela výraznej odliv, spíš se hodnotilo, kdo sešlápne největší closeout nebo kdo nacpe hlavu do lepšího čerelu. Prostě Českej surfing jak ho mám ráda.

Fuha, víš že já mám problém si pamatovat, co jsem měl včera k večeři. Už v sobotu jsem se necítil dobře a chyběla mi energie. Mezi heaty jsem jezdil na chatku meditovat a odpočívat. Na pláži to dost šajnilo a do toho fičel solidní sever, takže obdivuju všechny diváky, co na pláži fandili celý den. Až do čtvrtfinále k tomu působil i klasickej závodní štres, tlačící na každej centimetr tvýho střeva. Od semifinále už to bylo lepší a konečně jsem si začal i surfování užívat. Pro mě je hodně těžký si užít heat, když nechodí vlny. To pak člověk bere všechno a ždímá z vlny každej bodík.

Ve finále už byl cejtit tlak nejen od fanoušků na pláži ale i od ostatních finalistek. :D Nebylo mi to moc příjemný, ale to samozřejmě k závodění patří. První pozici jsme si s Jančou a Paulou přehazovaly jak horkej brambor. Líbilo se mi, že si tam každá dokázala najít solidní vlny a že to byla aspoň zajímavá podívaná. Bylo to napínavý až do konce. Začínala jsem se smiřovat s třetim místem, když v tom na mě přišla krásná levačka. No a ta to rozhodla…

Bylo to skvělý finále, jsem hrozně ráda, jak se celková úroveň ženskýho surfingu u nás posouvá a že do poslední chvíle nebyl jasnej výsledek. 

RESKEPT HOLKY. *(AliG)

Finále mě zatím v každým závodu bavili nejvíc. Jsem nejvíc vyklidněnej a přijde mi, že už o nic nejde. Vlny klasicky nechodili, takže jsem asi 20 minut seděl na lineupu (to už je pro mě trochu typický). A zase se vyplatilo, protože přišla jediná setovka a ještě k tomu levačka. Backside miluju, takže bylo snadný tam poslat 2 krásný zatáčky. Takže jsem měl zase skvělou vlnu, ale žádnej backup. Pak už to úplně vykydlo a pak už jsme všichni museli tzv. “dupat” zelí. Další setovka už nepřišla, což mi dost pomohlo.

Samozřejmě mě to mrzí, páč všichni kluci ve finále jezdili neskutečně, jen neměli prostor to pořádně předvést. Nejvíc bych to přál Dejvovi, ten už na to čeká pěkně dlouho a během těhle závodu prokazoval, kdo je v Portugalsku vnitrozemskej kápo. Pítrs nádherně zhodnotil ideální výběr ekvipmentu. Jeho fishka po vlnách lítala jak hoover board. A Roberta jsem viděl jezdit poprvé a čuměl jsem jak puk. Už se těšim na naše první společný repre tréninky!

Dokud v El Salvadoru nepřistanu, tak si nejspíš neuvědím, jak moc to pro mě znamená.

Je to neuvěřitelná představa! Je to jako splněnej dětskej sen.

Beru to jako státnice. Jen na tyhle státnice se těším jak malej vašek a plánuju se na ně pořádně připravit, i když samozřejmě vím, že jimi neprojdu. To je vlastně přesnej opak mých prvních (a doufám, že i posledních) státnic. Ať už dostanu v heatu kohokoliv, budu si hlavně užívat to, že mám na půl hodiny celej lineup na pláži v El Salvadoru (skoro) pro sebe. Já ti nevím, dřív jsem byl úplně mimo, když jsem potkal nějakou surfovou legendu. Teď mám největší radost z toho, že pojedeme jako repre. Že budeme konečně team, a už to nebude jenom o tobě a tvým egu. Vypadá to, že se s námi vypraví značná část kámošů z PSK, to by bylo úžasný. Vibe českých závodů je totiž něco, co ti žádný ISA nebo WSL nenahradí :)

Tohle se zapíše do dějin… První vnitrozemský serfaři co se jeli utkat do El Salvadoru se špičkou světovýho surfingu. Je mi ctí bejt toho součástí, hrozně se tam těšim a doufám, že si tam dobře zajezdíme.

Hlavní bod přípravy bude spočívat v důkladném prostudování snímků Orel Eddie a Kokosy na sněhu. 

A jestli se dostanu do heatu s Caroline Marks tak se jí zeptám, jestli si ten obří RedBull chain musí brát i do vody.

Tyjo na tenhle slovník jsem už i já moc stará.. 

Každopádně to byla naprosto bezvadná akce, Matyáš s Jančou odvedli skvělou práci! Díky za to. Jak kdysi pronesl jeden velikán: Organizátoři jsou vítězové!

Na kámoše a vibe akce jsem se těšil celý léto. Jak už jsem zmiňoval, českej pohár je to nejlepší, co mě mohlo potkat a žeru to se vším všudy. Oproti minulýmu roku jsme sice nebydleli všichni na jednom společném AirBnb, ale to je pochopitelný, když se letos na pláži setkalo asi 2krát víc lidí než loni. Organizace závodu byla obdivuhodná a zmáknutá na jedničku. Všechno tak jak má bejt, hezky podle portugalských oficiálních regulí. Potom si můžou závodníci stěžovat akorát tak na sebe, nebo svoje prkno. Za mě to je něco, z čeho by se měl inspirovat např. Surfchamp.

Rád bych smeknul Jance za organizaci závodu a samozřejmě i Matyášovi za všechnu energii, kterou do poháru a hlavně svazu vkládá. Každej jinej sport by nám měl takovýho předsedu závidět.

Už od Francie si zakládám na tom, aby byla afterparty naší vizitkou. A zase jsme nezklamali, členové PSK jsou opravdoví profesionálové!

 Bohužel žádný peprnosti jsem nestihla, protože jsem dostala loktem knock out do čelisti a musela jsem předčasně opustit ring.

To ti musí povědět někdo jinej, páč já šel klasicky brzo spát. Ale mejdan jsem si neskutečně užil. Majkbook hrál bomby a všichni jsme byli jak utržení ze řetězu!

Kdyby to bylo možný, tak bych v Caparice ještě pár dní počkal. V sobotu tam totiž letím znovu, protože jsem byl pozvaný na mezinárodní závod v rámci Hungarian surf festu. Plánuju objet všechny zastávky, když štěstí a bankovní účet dá. Letenky na Bali jsou pekelně drahý, ale moc rád bych se tam zase podíval a pojezdil s místníma legendama českýho surfingu.

Moc ráda bych se zúčastnila aspoň jedný tropický zastávky, ale bohužel jsem školou povinná a po létě mám našetřeno maximálně na meníčko v Burger Kingu.

Kdyby jste někdo našel při vybalování černý Vans brejle, tak jsou moje!

Já bych si jen potřeboval přihřát dýňový krém s kokosovým mlékem. Rád bych čtenáře (a samozřejmě i tebe) pozval na surfovou expedici na privátní ostrov, kterou budu v únoru guidovat. Uznávám, že je to spíš pro vyvolené jedince, ale třeba se někomu trefíme do noty.