3Beach Crew in US Part 3 - PC, Powder Mountain

Do Park City jsme cestu znali, protože bezprostředně sousedí s Canyons a vede k němu prakticky stejná cesta, ale hlavně jsem už poznali městečko pod resortem díky pátečnímu barhoppingu. Protože jsme měli na tuhle Mekku parkovýho snowboardingu vyčleněnej jenom jeden den, dorazili jsme už hezky z rána. Po pár sjezdovkách jsme se ale hned přesunuli do prvního ze dvou parků, který jsme stihli projet (v PC je ještě třetí medium park). 

První park byl obtížností maximálně easy-​medium, o to víc pro nás zábavnější. Na první tři menší platformy skoků navazovaly dvě lajny překážek, hlavně v podobě beden, speedrailů a podobně. Celkově se však jejich počet vešel do dvou desítek. Tzv. Superpark byl umístěn ve spodní části resortu a byl o poznání větší nejen prostorem, ale hlavně velikostí překážek. Zde byly naopak raily umístěny v horní části parku, 7 po sobě jdoucích platforem macatejch skoků uprostřed a vše uzavírala olympijská superpipe.

Park City jsme bohužel nemohli věnovat víc času, ale i tak jsme tam strávili den, kterej nás bavil od začátku do konce. Ještě je potřeba upozornit, že PC má mimo třech snowparků taky 114 sjezdovek, na které vás dopraví 13 sedaček. Navíc tady jako jedinej resort v oblasti nabízej večerní ježdění do 9PM. Tím jsme si splnili společenskou nutnost zavítat do PC a čekalo nás pár posledních dní v resortu Powder Mountain, od kterého jsme si vzhledem k nic moc sněhovým podmínkám nic neslibovali. Ale...

Powder Mountain je nejseverněji položený resort v okolí Salt Lake (cca hodinu z centra města) a byl poslední zastávkou našeho Utah tripu. PowMow má spoustu svých „nej“ a specifik - je od svého otevření v roce 1972 rodinným podnikem předávaným z generace na generaci a jeden z prvních v Utahu vůbec - se 7000 akry jezditelný plochy se řadí na první místo v USA a už podle svého názvu a 4000 akrů „backcountry tour area“ si čtenář domyslí, že se tam nejezdí se slalomovýma lyžema...

První den jsme dorazili do resortu v 11 hodin a šli jsme rovnou do informací vyzvednout si permice a načerpat info, co tady stojí za to (už jsme si zvykli, že za dva dny celej resort prostě nedáme). Po úvodní větě slečny na informacích, která obsahovala fráze jako „you dont want to ride chairlifts“, „snowcat“ nebo „powder country shuttle“ nám bylo jasný, že jsme se dostali do resortu, kde to mají hozený ještě do jiných extrémů, než jsme zvyklí z ostatních resortů. OK, tady máte medailonky na rolbu, vyražte rovnou směr powder country. Why not!

Podle instrukcí jsme to řízli hned nad první sedačkou doprava přes silnici, zdálo se to docela punk, ale okamžitě jsme zjistili dvě věci: 1. Přes noc spadlo víc než vypadalo; 2. Jedeme nejlepší run našeho tripu. Asi 15minutový sjezd střídavě lesem a pláněma nás vyhodil u cedule „shuttle pickup“, za 10min si to přifrčel autobus z roku 1980, hodil nás na jinou sedačku a hurá na cat, nebo co to říkala. Sjeli jsme malý transfer k další ceduli, kde nás měl nabrat Snowcat - rolbička pro 20 lidí, která vás hodí do bočního údolí (severní svah, kde nějakým nedopatřením vždycky napadne nejvíc). Jedna cesta za $20, pokud nemáte medailonky, ty naštěstí byly. 

A to je vlastně všechno, i když resort má dva snowparky, 144 sjezdovek a 7 sedaček, my jezdili jen ty sedačky, který nás vrátily zpět na cat, protože každá jízda catem nahoru = 20min sjezd neskutečným pudrem dolů, a proto jsme tady, ne? Druhý den v PowMow zasvítilo na novej powder, náš poslední den ježdění a obrovská satisfakce, přesto, že jsme podle místních zažili „nejhorší sezónu za 20let“ a zandali „jenom“ pět dní místního prašanu. Dále ještě pár slov od Toma a that’s it!

Čau Tome, kdy a kde jsi začal vyučovat snowboarding?
V Brightonu, v roce 1986, co si pomatuji byl jsem první v Utahu. To byla vlastně velká věc na tu dobu, předtím byl snowboarding v celém Utahu zakázán a my jsme byli něco jako vandalové, kteří se vždycky ukázali na jednom místě, udělali poprask a pak rychle zmizeli. 

Jaký je tvůj nejoblíbenější resort a proč?
Pokud si mám vybrat středisko nejlepší na snowboard, musím jednoznačně říct Powder Mountain, nejen díky hromadám prašanu, ale taky díky jeho staré vizáži a specialitám jako je snow-​cat a jejich doprava autobusem na svah.

Čemu se věnuješ v létě, když nejde lyžovat?
Je spousta srandiček, který rád dělám v létě, takže se nenudím. Jezdím na kajaku, rád raftuju, mám dvě motorky, takže si užívám dirt bike v okolních horách. Baví mě vodní lyžování na Utah lake, horolezectví a chození po horách. Tady je to pecka, že všechno je půl hodiny za barákem. 

Dovedeš si představit život bez hor?
Vůbec! Jednak používám hory, abych se zorientoval. A popravdě bez nich bych si připadal jak nahej nebo jakoby mně půlka chyběla. Proto jsem celkem rád, že mám hory ani ne 10 minut domu.

Jak dlouho si pěstuješ svůj mustache?
A jak tahle otázka souvisí se snb? :) Můj kňour mám už od nepaměti a to asi od 17 let kdy mi začaly růst vousy. Jednou jsem si ho oholil, a to jen proto, abych věděl, jak vypadám bez něj a byla to fakt hrůza!