Po roce zpátky v Powder Mountain

Stejně jako minulý rok jsem moc neexperimentoval. Času není tolik, tak se snažím navštěvovat místa, kde to znám. No a taky mám s sebou letos kámoše, tak je potřeba ukázat to nejlepčí z Utahu & Wyomingu. Po vyzobání prašanu v Solitude, Canyons (Dejvuv coming soon) a pár dní splitboardingu ve Wasatch Mountains, vyrážíme na sever - do mojí oblíbené lokality Powder Mountain.

Na počasí nemáme štěstí jako loni (teda hlavně Dejv), můj příjezd o dva týdny dřív celkem zafungoval a chytl jsem velký bouřkový systém v Utahu - anyway - už při odjezdu z Prova (moje zimní základna jižně od Salt Lake City) je teplo, teplo jakože na tričko. Já doufám, že moje tajný severní svahy v lese v Powder Mountain nezklamou. Pravda byla tak na půl, ale v Powder Mountain jsme si užili stejně hodně srandy. Jenom v jiném kabátě jak minulý rok.

Díky super zkušenostem z loňska jsme mohli přespat u místního řidiče rolby Kevena, THANKS KEVEN! I když měl trochu rýmečku, nechal nás přespat v přízemí, naplnil nám žaludek (a plíce) a byl prostě super hostitel. Protože první večer řídil rolbu až do západu slunce, museli jsme na něj počkat v místní knajpě. V baru Powder Keg hraje skoro každý den kapela, každý den se tancuje na stolech a každý den se zavírá v šest (v šest jakože v 18:00). Holt jinej kraj, jinej kvalt. 

Loni jsem byl v Powder Mountain s křížkem po funuse (respektive před), dlouho nesněžilo, ale taky nebylo zase tolik teplo. Prvních pár dní byly severní svahy top. Letos jsme přijeli do PowMow a bylo jaro, ani splitboarding úplně nahoru a severní svahy nepomohl. Ale výhledy byly stejně top. Vyšlapali jsme co šlo, a rozhodli se věnovat se jarnímu ježdění. Oprášit freestyle prkna a trošku na starý kolena poshredit!

Bylo krásně, na sluníčku na tričko. PowMow má od roku 2015 (nebo tak nějak) nový majitel, který nelení a od roku 2016 postavil dvě nové lanovky, které rozšiřují resort o další dvě údolí. Jsou správně situované (svítí na ně od rána), tak jsme dopoledne věnovali starýmu dobrýmu manžestru, olliečkům a chytání broznu na ne úplně rychlých lanovkách. Prostě chill. 

Je nutno říct, že by se mohlo zdát, že Powder Mountain je čistě freeridové středisko, které nabízí hlavně neupravené pláně a lesíky. Není to úplně pravda. V Powder Mountain sice můžete mimo sedaček jezdit i rolbama, které vás vyvezou do vedlejších údolí, ale i tak místní shapeři nelení a park (respektive dva) může konkurovat gigantům jako třeba fancy resortu Park City. 

Parky letos byly dva. Jeden dětskej (takovej akorát pro třicátníky jako my, kteří se věnují spíš splitboardingu a u piva mudrují nad tím, jak kralovali railům na večerku v Peci) - horní lajna s pěti bednama různých tvarů a velikostí a spodní lajna s třemi skoky M, M, L (poslední měl cca 10m table). Tam jsme si zablbli skoro celý druhý den a nutno říci, že kosti zůstali celé. Vlastně došlo i na starej dobrej diktát jak za mlada, nikdo jinej totiž v parku nejezdil. Středa no. Nebo vlastně já ani nevím, co bylo za den. Víkend rozhodně teda ne. Aspoň tedy myslím. Prostě dobrý.

Protože jsme velcí kluci, zabrousili jsme samozřejmě i do snowparku pro dospělé (nebo prostě pro ty, kteří shredí víc jak my). Překážek nepočítaně. Menší lajna s cca 10 širšími raily a bednami, pak dva menší skoky a spodní platformová sekce. Tam dva step-​up big airy a vedle nich tři menší kickery (table 4m, 6m, 8m). Pak samozřejmě nepočítaně railů pro velký kluky. Mimo jiné je v Powder Mountain taky boardercrossová dráha, kde jsme si (dokud nám to nezmrzlo a já si nenabil držku) vyzkoušeli pozdní start, jak nám tu ukázal nedávno Samec (rozuměj Eva Samková - ta kočka, co jezdí boardercross a nás, kluky z Třebíče, by zajela s pivem v ruce).

No a co už. Nepadá, my se pobavili a je čas vyrazit do srubu do Jackson Hole. Dejv mi taky slíbil, že mě vezme do Paříze. Tak jedem do Idaho a já sem teda zvědavej, o co tady sakra jde. V Paříži né že by nebyl bar, ale ani tam nebyla benzinka nebo obchod nebo vlastně cokoliv. No, ale náš domácí měl místo půlky domu varhany a v osm ráno nás obejdy vyrazil, že prej musí s celým gangem do kostela. No tak my teda jedem do Wyomingu. Pic a brzy zase tady u našich příběhů!