Skvělý Horsefeathers City Jib 2015

Masakr, šílenství, řev a zasloužený vítězství. Tak bych zhodnotil Horsefeathers City Jib 2015. Uff… Takovou nálož triků naživo jsem dlouho na našem území neviděl, jestli vůbec někdy. Setup postavený v zajímavém industriálním areálu Depo2015 obsahoval hodně možností, kde se riders mohli vyřádit a ze začátku to vypadalo hodně crazy s tím, že rozjezd byl opravdu obrovský, taková konstrukce hodná big air contestu. Nakonec se ale ukázalo, že speedu byla potřeba, a to zejména na wallride nebo transfery do šikmý. 

KOMPLETNÍ FOTOGALERII NAJDEŠ TADY

Přibližně týden připravované hřiště tvořily následující prvky: zleva to byla hokejka, vedle ní rovný speed rail, na který se dalo skákat i z balkonku, dále dva double kink raily, které na spodní části zdobily schody. Krajní kink byl doplněný i o rovný rail na začátku, takže se dalo naskočit už nahoře na rovný a pokračovat do kinku, někteří riders dokonce transferovali z toho rovného do druhého kinku. Například Halldór dával fifty nahoře a pak transfer do spodního do fs boardslidu. No a ve vrchní časti byl nájezd na balkónek, na němž byly také dva raily. Balkón se dal použít k dropu přímo do railu, a to buď do hokejky, což hecoval snad jen jeden rider, a pak drop do normálního railu, kde jsme mohli vidět opravdu šílenosti. Julo Petrík jako jeden z mála hecnul fifty nahoře na bálkonku a pak drop do spodního railu. 

Největší překážkou byl ovšem wallride, který byl postavený na boku, doslova opřený o stěnu Depa2015 a najíždělo se na něj podél zdi. Náskoky byly dva a to jeden na schodech přes rail přímo do wallridu nebo druhý menší náskok na rail do kopce a pak drop do wallridu. Určitě celý setup pochopíte lépe z videa, nebo z fotek. Wallride nicméně patřil k méně využívaným překážkám, za to na něm padaly samé velké hodnoty, jako třeba backflip přes rail do wallridu, kde nikdo nechápal a všichni jen řvali a koukali na sebe co se to vlastně stalo. Ale k tomu se dostaneme později. Když to shrnu, jezdci měli multi mega možnosti, jak to tam zabít.

Celou akci doprovázeli dva speakers, kteří diváky po celou bavili svými vkusně vtipnými hláškami. Henry Jackson, celosvětově známý speaker, který komentuje všechny možné akce od openingů rakouských ledovců až po European, US nebo New Zealand Open, se postaral o opravdovou show. Jeho hlášky a výkřiky mě opravdu bavily a diváky dostatečně vybouřily k podpoře jezdců. Sice jsem občas zaslechl z publika i klasické české hatery, že speaker mluví anglicky, na tom jeho projevu a nadšení to ale nikomu nemohlo vadit a věřím, že si to všichni užili a rozumněli. Bylo to určitě lepší i pro samotný riders, že rozuměli jeho angličtině s britským přízvukem. A české diváctvo navíc informovala o dění známá mikrofónová postava české scény akčních sportů Honza Bartulík aka Juan aka Johny Bravo. Juan s Henrym vytvořili super komentátorský páreček, který doplňoval svými našláplými sety DJ Lucky boy.

Součástí celého areálu, který nese jméno Depo 2015, byla i vnitřní část. Mohli jste tu najít Horsefeathers pop-​up store s nejnovější kolekcí hlavního sponzora a organizátora akce nebo prezentaci e-​shopu Templestore.cz s hodně zajímavou výstavou Extemp(l)ore s nádhernými výtvarnými kousky umělce Radoslava Hrabého umístěnými na skejtové a snb desky, nechyběl ani náš Freeride.cz stánek a plno dalšího. Hlavně tu bylo teplo, které nejeden divák po každém heatu využil k ohřátí, a to i díky velkému baru.

Pro místní Plzeňáky a neřidiče byl k dispozici solidní počet Pilsner Urquell stanů, kde se točila proudem plzeňská dvanáctka. Jak jsem si všiml, početná belgická partička, která přijela fandit a hlavně se zúčastnit afterparty, brala piva po deseti. I když byla zima a pršelo, lidi to neodradilo přijít a podpořit jezdce a celou akci. Počet diváků se špatně odhaduje, ale řekl bych, že v jeden moment mohlo být na místě kolem tisícovky lidí a dohromady se jich podle vyjádření Depa 2015 protočilo za celé odpoledne a večer kolem tří tisícovek.

Trénink jezdců probíhal cca od 15 hodin, kdy organizátoři doladili poslední detaily. Nevím, jestli byli riders tak nahecovaní nebo hladoví po tricích, ale už v tréninku se nám motala hlava z toho, co tam padalo. Po klasických nosepressech a fs borech začaly přicházet na řadu 270 rotace do i ven z railů. V závodě jsme měli přítomné i Čechy, kterým asi nevyšlo vše podle představ. Mezi highlighty z tréninku bych vypíchnul třeba transfer bs lipslide od Romana Dlauhého, nebo late fs 27 transfer do lámačky Darka Bergmanna. Anglán Sparrow Knox tomu dával pořádně už v tréninku. Nebál se to pustit z balkónu dolů do railu, nebo transfer přes lámačku do té druhé. Eiki Helgason, jakožto patron celé akce, měl ze začátku trošku problémy udržet se na railu. Kolovala zpráva o tom, že Eikimu ztratili boardbag na letišti, tak musel jet v komplet nové výbavě. Slovo musel bych dal do uvozovek, ale představa mít nové boty, desku a stoupnout si na tu magorsky velkou rampu a pustit to dolů na rail z 20-​ti musí mít už sakra něco najetého. Postupem času si na desku zvyknul a bylo vidět, že si užívá svou klasiku. Bs 1 do railu, fs boro přes lámačku a podobně. 

Pro mě obrovským překvapením byla přítomnost ruského killera na railech Denise Leontyeva. Denise jsem znal možná tak z videí z Bearu, ale nikdy jsem ho neviděl jezdit naživo. Musím říct, že je to stroj na triky. Jeho rotace do railů a z railů neměly konkurenci a hlavně mě baví ta jeho pozitivní energie a friendly nálada. Dále mezi pozvanými riders byli Eikiho kámoši z Horsefeathers nebo z Lobsteru z Evropy. Nenápadným, ale hodně talentovaným killerem je maličkatý Michi Schatz, který si během celého závodu dvakrát vykloubil rameno a hned nahodil zpět! Když jsem viděl jeho krysu, kdy dopadl na rameno, říkal, auu to je v prdeli, Michi ale okamžitě vstal a běžel se svěšeným ramenem na kraj, kde byla postavená železná zábrana pro diváky. Normálně si opřel rameno o hranu a dvakrák cukl a bylo zpátky v jamce. Viděl jsem to na vlastní oči a nevím jestli bych byl schopný po tomhle dál jezdit. Michi vzal desku a rychle běžel zpátky na rozjezd. Tohle se mu stalo ještě jednou a celé to zopakoval. Líbil se mi zejména jeho dravý styl a přesnost triků, které odjížděl. Různý motanice na trubce ala fs 1 do lámačky 1 ven nebo fs 27 boro. 

Po nějakém tom zpoždění se pomalu začínal rozjíždět první heat, ve kterém bylo i několik českých riders - Shymonkey, Marek Ježek, Štěpán Rokos a Roman Dlauhý. Dále byli v heatu třeba Artem Smolin, Julius Petrik, Michi Schatz… Po úvodním triku, který se bral jako představovačka pro rozhodčí a diváky, se rozběhl 45-​minutový heat. Asi největší smůlu měl Roman, který hned při druhém triku nešťastně spadl na rameno a musel být předán do péče doktorů, kteří stáli poblíž. Nakonec se ukázalo, že má něco s vazy v rameni. Nevíme přesně co, ale přejeme brzké uzdravení! 

KOMPLETNÍ FOTOGALERII NAJDEŠ TADY

Shymonkey hecoval na double kinku transfer do rovné části, přičemž si dal takového škorpiona, že se k němu seběhlo asi deset lidí, jestli ještě žije. Kuba ale statečně vstal, rozběhl se zpátky na rozjezdovou rampu a trik vrátil. Respekt, že se mu do toho chtělo znova. Došlo i na jeho signature one footy, kdy odjel one foot fs boardslide na rovném railu! Ke konci heatu zkoušel i gap z balkónu do railu, ale ani při jednom z pokusů bohužel neuspěl, naopak si celkem snad třikrát vyrazil dech, vždycky ale šplhal svým klasickým opičím stylem zpátky na konstrukci. 

Dalším Čechem v závodě byl Marek Ježek, který se ze začátku zdál trochu nervózní, ale poté co odjel pár triků, jakoby z něj stres opadl a začal si závod užívat. Mára nasázel poctivý froňo, transfer do lamáčky a 27 boro 27 ven. Pojďme ale na "cizáky". Eiki Helgason se dlouho trápil se svým fifty na horním railu před lámačkou, měl totiž v plánu seskočit do spodní části bs 1 do fifty. Vrátil to snad až na pátý pokus, což ho určitě stálo mnoho sil, potom ale začal sázet další technické triky na jistotu. Kevin Trammer měl s sebou z Belgie i početnou skupinu kamarádů, kteří ho celou dobu aktivně povzbuzovali, a nejen oni určitě poznali, že finále tomuhle mlaďasovi určitě neunikne.

V druhém heatu to vřelo ještě víc. Úroveň snowboardingu vzrostla o stupeň víc a mohli jsme vidět například Halldóra Helgasona, který bere závody většinou s nadsázkou a humorem. V sobotu v Plzni se mi zdálo, že tomu bylo jinak. Hrotil jak blázen a vůbec se neostýchal těch největších věcí. Mezi jeho highlighty byly určitě přelety přes schody do wallridu nebo transfer z balkónu do railu. Lámačka patřila určitě k jeho oblíbeným překážkám, jelikož tam vymýšlel komba jak nikdo jiný. Komu se dařilo z Čechů asi nejvíce během celé kvalifikace byl Darek Bergmann. Dára už v tréninku hodně vracel a získal si přížeň českých fanoušků, šel do toho naplno a po hlavě. Jeho styl na railech a dravost po triku je fakt skvělý. V kvaldě celkem vracel, ale pak přišlo pár momentů, kdy nemohl ustát odjezd, a to ho nejspíše stálo i finále. 

Dalším strojem v druhém heatu byl Denis Leontyev z Ruska, o kterém všichni věděli, že to tam ten večer pohřbí. Jeho styl a čistota všech triků mu jednoznačně zajistila místo v pozdějším finále. Dalším, kdo mě překvapil, byl Shaun Murphy, americký to rodák. Mám rád agresivní zabijáky, kteří jedou na rail v bombách a tohle je přesně jeho styl. Mezi ty, kteří se v kvalifikaci neztratili, byla i slovenská mašina Zoltán Strcuľa. Před závodem jsem si říkal, jestli mu už Horsefeathers dají konečně novou mikinu, a vono zase nic. To jen taková vsuvka :). Zolo mě překvapil svým čistým provedením triků, kdy jakmile se dostane na rail, drží a nepustí. Pro mnohé z amaterského obecenstva kolem nemohlo být moc jasné, jaktože se Zolo dostal do finále. Odpověď mohli dostat třeba u mě, a to proto, že Zolo jel skoro celou kvaldu jenom na switch, a vůbec mu to nedělalo problém. 

Největší obdiv a aplaus večera sklidil backflip přes zábranu do wallridu, který tam poslal Tobe Hjertonsson. Nikdo to nečekal a všechny úplně naporcoval, jak to tam beze strachu nastřelil. Dokonce to zkoušel i podruhé a myslím, že to odjel ještě líp. Každopádně velký respekt, protože jsem jen čekal, kdy si dá hlavou o to zábradlí. Každopádně Tobe určitě věděl, jak si získat přízeň fanoušků. Otočka přes hlavu znamená na závodech zaručený fame! I kdyby tam Shaun White vrátil 900, tak to nikoho nezvedne ze židle tak jako beko od týpka z paneláku.

Po skončení obou heatů následoval rozsáhlý reshape celého setupu, kde na něm pracovalo zhruba 10 lidí. Organizátoři to měli všechno perfektně pod palcem, i když - co si budem povídat - oko perfekcionisty by ho uvítalo ještě trošku více. Aktuální stav nicméně dovoloval funkčnost setupu na 100% a o to přeci šlo. Více sněhu by jen zlepšilo vizuální stránku. Plno lidí s vysílačkama korigovalo a organizovalo dění, nejsem schopný říct přesné číslo, ale okolo 30 lidí na tom průběhu celé akce určitě pracovalo.

Postupně se dostáváme do finále, které bylo vrcholnou akcí na českém jibberském území. Fakt nevím, jestli se před tím někteří jedinci posilnili Monster Energy drinkem nebo snad něčím silnějším, ale to, co tam probíhalo, byl fakt úlet. Nikdo si nebral servítky, nikdo neřešil jestli je první minuta finále nebo jeho konec. Současně se začátkem finále se rozjel battle Cash for Tricks, Ethan Morgan (který mimochodem společně s Tylerem Chorltonem, Mansem Hedbergem a Dušanem Bizíkem judgoval celý contest), na dojezdu pochodoval s €900 v cashi. Za každý banger rozdával bankovky dle svého uvážení. 

Halldór například dropnul balkón do bs lipslidu na druhý pokus do úplné čistoty, pak zkoušel z rovného railu napojeného do kinku fifty transfer fs boardslide. To ollie, co dával, aby přeletěl až do kinku, bylo fakt moc. Jako poslední trik, který zkoušel, bylo nollie bs tailslide na rovným railu, ale neodjel to až do konce. Speaker tomu přidával svým povzbuzováním pořádně do ohně, když pomalu při každém odjetém triku spolkl mikrofón. Jeho řev burcoval jezdce k větším prasárnám a zároveň dostával diváky do varu. Kevin Trammer ve finále nasázel velkou porci triků, které mu padaly jeden za druhým. Kevina jsem za celý večer neviděl snad ani jednou spadnout a možná to byl i on, kdo si odnesl největší porci cashe. Konzistence v tricích a bezchybné odjezdy mu zcela jistě zajistily třetí místo. 

Sparrow Knox. Přiznám se, že jsem nikdy neslyšel o tomhle Anglánovi, ale už hned v tréninku si získal mojí přízeň. Myslím si, že se ten večer úplně zbláznil, když zkoušel ollie přes jednu lámačku do druhé do bs lipslidu. Sice to neodjel, ale prostě už ten nápad… uff. Jeho oblíbenou překážkou byl bezpochyby wallride. Odjížděl třebas bs 1 indy nebo boardslide nahoru do railu revert do wallridu. Diváci řvali a tleskali a jezdce to motivovalo k ještě větším úchylárnám. Mezitím se už Denis Leontyev zahřál a začal tam s něčím jako bs 360 transfer do fifty, nebo fs 270 nosegrab boardslide. Tyhle triky nejsou moc často k vidění na city jib contestech, takže to lidi pekelně bavilo a nenechávalo je to klidnými a na jednom místě. Když tam Denis ještě přidal vysokou bs late 360 do wallridu a nakonec fifty na rovným railu a 540 transfer do spodní lámačky, vítězné věnce mohly být rozdány. S touhle vesmírnou motanicí vyhrál "Bonus" i best trick a mohlo se jít na bar slavit. 

Bezprostředně hned po závodu následovala podpisovačka riderů v prostorách pro afterparty. Dětí tam bylo jak smetí, a tak si musel člověk vystát řadu na svůj podpis. Hned po signing session se ujal mikrofónu opět Henry s Juanem a jali se vyhlašovat výsledky. Za mocného aplausu diváků se na stage postupně dostali Denis Leontyev (best trick), Halldór Helgason (5.místo), Max Zebe (4.místo), Kevin Trammer (3.místo), Sparrow Knox (2.místo) a šek na 1500 EUR prize money k best tricku přidala, jak jsem už napsal, ruská rail mašina Denis "Bonus" Leontyev. Celé vyhlášení pak sympatickým gestem zakončil Halldór, který svůj šek za 5. flek přenechal Shaunovi Murphymu z USA. 

Pak už následovala party v parádních prostorách Depa 2015, kterou si všichni užili na plno a zahraniční riders na ní určitě budou vzpomínat (pokud si teda něco pamatují) hodně dlouho. Postupně zahráli DJs Kato, Maro & Jeffology, vystoupili Vec & Škrupo, kulturním highlightem akce pak byli Prago Union & Champion Sound Live Band, aby celou afterparty dojeli skvělí 1210 Symphony a DJ Lucky boy.

Horsefeathers City Jib 2015 presented by Eiki Helgason byl skvělý, výborně zorganizovaný a top snowboardingem nabitý závod. Za Freeride.cz partu bych rád poděkoval Horsefeathers Clothing, Monster Energy, Front crew, Parks.cz a všem, kdo se podíleli na téhle skvělé akci! A určitě nebudu mluvit jen za nás, když vyjádříme obrovskou radost nad tím, že se Horsefeathers City Jib opět vrátil na českou scénu a pokračuje v posunování našeho snowboardingu zase o velký skok dál. Děkujem a už teď se těšíme na příští rok!

KOMPLETNÍ FOTOGALERII NAJDEŠ TADY

Text: David Fišara
Foto: Michal Prouza