Martin Přívratský o filmu Tomorrow Will Be Better

Ve čtvrtek 10. května jsem byl společně s 350 dalšími diváky v pražském kině Světozor svědkem premiéry dokumentárního filmu Tomorrow Will Be Better o jednom roce života nejlepšího českého a jednoho z top světových jezdců Freestyle Motocrossu Libora Podmola. Tenhle projekt kameramana, režiséra a dokumentaristy Martina Přívratského, který u většiny lidí (a to zdaleka nejen těch, kteří holdují extrémním sportům) vyvolal nadšené reakce, si zaslouží i na našem portálu svoje místo, přestože se FMX jinak vůbec nevěnujeme. Více už v rozhovoru se samotným panem tvůrcem.

Martine řekni nám nejdřív stručně něco o sobě. Velikost bot, počet dioptrií, tvůj golfovej handicap, počet odjetejch double backflipů na motorce a podobně, no víš jak to myslim...
Rok výroby 81, s číslama bot víš jak to je... každá značka to má jinak, ale cca 44, dioptrie trojky, ale stejně to mám mázlý, takže podle toho i ostřím na kameře, což má na výsledný obraz svůj specifický vliv. Golf si nechávám na dobu, až budu prachatej, ale vím, že budu dobrej. Doublebackflip mě moc neba, takže ho ani nedělám...

Osobně tě znám z dob, kdy jsi se známou postavou českého “extrém-​sportismu” Juanem Bravem makal na televizním pořadu Contest. Ten v tý době podle mě měl super úroveň, bylo to tak nějak inteligentně vtipný a zároveň tak akorát “divočácký”. Jakej byl důvod toho, že jste se na to vykašlali? Slyšel jsem, že Juan odešel do cirkusu a podobný verze...
Je to tak, Juan šel do cirkusu dělat krotitele lvů a já zase leteckýho mechanika do Aera Vodochody. Jenže u pohovoru se ukázalo, že ani jeden z nás tu práci nikdy nedělal, tak nás zase poslali zpátky. Contest byl dobrej, ale bylo to furt to samý. Akce, rozhovor s pořadatelem a se dvěma jezdci. Další akce, rozhovor s dalším pořadatelem atd... Chtěli jsme to posunout na vyšší úroveň, točit víc tripy, dát tomu ten dokumentárnější rozměr, tak jsme založili web revue-b.com a pokračovali dál. Jenže v tý době šel skejtovej průmysl do kopru a nám už na to nikdo nic nedal. Po půl roce jsme to museli zavřít.

Jak vznikla celá myšlenka natočit dokument s Liborem a věděls dopředu, že to bude až takhle velký? Myslim tim to, že se to dostane až do kin...
Revue-b.com sice po půl roce zaniklo, ale ještě než se to stalo, tak mi volá Podmol, že jedou na Masters Of Dirt do Vídně, jestli nechci jet s nima a točit. Na party potom říkám Liborovi, že kdyby se chystali na nějaký FMX výlet, rád pojedu s nima a natočím z toho dokumentík. To byl myslím leden únor 2009 a krátce na to jsem stránky zavřel. Dlouho jsem potom vymýšlel co dál a někdy v srpnu jsem si řekl, že jestli se do vánoc něco nestane, kašlu na to a jdu si hledat normální práci. V říjnu mi pak volá Libor: "Hele, jedu na tři měsíce do Ameriky, pojeď taky a něco natočíme." Já na to, že super a že teda natočíme snímek jakej tu ještě nebyl a dostaneme to do kin. Naivně jsme si mysleli, že to za ty tři měsíce bude hotový, půl roku na střih, nějaký dodělávky a na podzim 2010 se vidíme v kinech! No, člověk míní, Pánbůh mění, trvalo to trochu dýl, ale je to tam!

Proč sis mezi všema tzv. extrémníma sportama vybral zrovna fmx, máš k němu nějakej osobní vztah? Jezdíš sám na motorce?
Jel jsem asi dvakrát v životě na fichtlu, takže teprve v Americe jsem se naučil rozjíždět, dát tam třeba i trojku a tak. Sem tam se svezu, ale je to takový důchodcovský. Vím, že kdybych to chtěl někam posunout, bude to bolet a to se mi už nechce. Moje heslo poslední doby je: "Když už jsem chudej, tak ať jsem aspoň zdravej." Ale proč FMX? Vizuálně je podle mýho názoru prostě ze všech extrem sportů nejvíc a vždycky, když jsem přemýšlel o celovečerním filmu, věděl jsem, že tahle větev freestylu bude pro takovej projekt nejlepší. A navíc mám mnohem radši točení v teple než na horách!

Jestli se nepletu, tak práce na dokumentu trvaly dva roky. Můžeš popsat jak to postupně celý probíhalo, kam jste se všude podívali, ty jednotlivý fáze výroby? Spoustu toho lidi viděli nebo uviděj ve filmu, ale přecijen, abysme měli tu základní představu.
I s přípravama a dodělávkama to trvalo skoro tři roky. Dlouhá doba. Ve zkratce... Příprava, vymýšlíš jak a na co to budeš točit, snažíš se sehnat partnery a všem říkáš, že to bude film do kina. Žádná reakce. Ok, jedeš točit, furt se mění plány, z původních tří měsíců je to nakonec rok, furt hledáš partnery, furt nic, pak rok stříháš, vyřizuješ práva na hudbu, zjistíš, že si nic nemůžeš dovolit, partneři furt nic, složíš si svojí hudbu, děláš zvuk, animace, barvy, hledáš distributora, podáváš grant, kterej nedostaneš, partneři hurá aspoň něco abys to mohl dokončit podle svých představ, dojednáváš kina, kde to nechtěj, protože je to film neznámýho režiséra o neznámým sportu a partneři zase nic. Druhá stránka ale je, že se najednou najdou lidi, který tě v tom nenechaj, dají do toho ohromnej kus práce za žádnou odměnu a díky tomu to nakonec vypadá, jak to vypadá.

Upřímně, aniž bych ti chtěl lízt do zadku, tak pro mě je to nejlepší sportovní dokument co jsem kdy viděl, a to neřikám proto, že tě znám, hehe. Inspiroval ses nějakym jinym dílem nebo jsi to prostě dělal od začátku do konce tak jak jsi to v tu chvíli vnímal a jak to celý běželo?
Upřímně, já bych tě tam ani nepustil... Ale díky za pochvalu! Já jsem samozřejmě viděl spousty filmů a videjí ze světa sportů, ale nikdy mě to moc netáhlo k tomu co je trendy. Tím myslím různý efekty, zpomalený záběry atd. Možná je to tím, že jsem dřív objevil film, než sporty, takže i když mám freestyle jako takovej hrozně rád, koukat ve videu jenom na nabušený triky mě po dvou minutách přestane bavit. Moje vize byla udělat něco, co by ocenila jak komunita, tak lidi, který o takovým sportu v životě neslyšeli. Inspiruješ se samozřejmě pořád a to nejen z filmů, ale ve všem co se okolo tebe děje, ale troufám si říct, že něco takovýho jako je Tomorrow Will Be Better ve světe neexistuje.

Samozřejmě by výsledek nebyl takovej (resp. by nebylo nic), nebejt Libora. S nim se musí pracovat výborně, ne? A teď nemyslim "jen" ježdění, ale přijde mi prostě jako ideální postava pro takovejhle příběh. Nevim, fakt jsem o tom přemejšlel hodně a asi si neumim z český scény extrémních sportů představit někoho, kdo by to dal takhle přirozeně, při zemi, vtipně, skromně, ale zároveň živě a chytlavě. Prostě mi přijde, že to "zahrál" tak, že si na nic nehrál..
Přesně tak, široko daleko takovej člověk podle mě neexistuje. Navíc to není o tom, že by dojezdil a tím to končilo. Libor je kreativní člověk i v jiných směrech, zároveň respektuje práci druhýho. Pro dokumentaristu ideální. Dává podněty sám od sebe, nemusíš to z něj všechno nějak páčit, na druhou stranu ti do toho nekecá. Vlastně jsme se před natáčením ani tak moc neznali, jenom z akcí, z párty, ale nikdy jsme spolu nikde nebyli. Teď jsme strávili rok v kuse a vlastně jsme se za celou dobu ani jednou vzájemně pořádně nenasrali. To je taky vzácnost.

Během natáčení jste projeli spoustu zemí, určitě máte spoustu zážitků, který se do filmu ani nevešly nebo jste je tam ani nechtěli dát. Nemáš tam nějakou perličku pro naše čtenáře?
Takovou veselou historku z natáčení, jo? Spousta věcí, u kterých jsme se teda nasmáli strašně, se do filmu, jak říkáš, prostě nevešly. Jedný příhody, dneska už vtipný, ale tenkrát nám do smíchu moc nebylo, mi je teda líto dost, ale prostě pro celkový vyznění toho filmu bylo lepší ji vyhodit. Kalifornie, náš kámoš Steven, kterej nepůsobil úplně nejdůvěryhodnějším dojmem, nás bere na úžasný místo na ježdění. Zelený kopce, krávy, obrovskej neskutečnej prostor. Akorát počasí úplně nevypadalo, ale Steven jako lokál povídá, že je to v pohodě. Když jsme s naší dodávkou sjížděli do údolí po polní cestě, z kopce, kterej měl tak 16 procent, Dan (Vojtěch, fotograf - pozn.red.), povídá: "Jestli začne pršet, tak odsud nevyjedem." Nebudu to napínat. Začlo pršet a my jsme nevyjeli. Dodávku jsme museli nechat uprostřed ničeho, vzít si pár nejnutnějších věcí a rychle zmizet. Jak jinak, na motorce. Kamarýde, jet na mašině ve třech, to je mazec, ale jet na ní ve třech po totálně rozbahněný polní cestě, v dešti, každej na sobě ještě svůj batoh, já v ruce kameru, protože tohle točit musíš... Byl to docela nátěr. Ve filmu je z týhle scény záběr v titulkách, jak se točí dodávka o 180 po tý rozmočený cestě a taky z toho vznikl krásnej černobílej plakát, kdy Libor dobíhá auto s naloženou motorkou, kterýmu se právě urvaly zadní dveře jak vyjížděl kopec a na hraně to prásklo. Prostě Tomorrow Will Be Better! Myslím, že tahle scéna se určitě objeví v bonusech.

Freestyle motokros je jeden z nejefektnějších sportů vůbec, ale zároveň nejrizikovějších. Měl jsi někdy během toho roku natáčení o Libora nebo někoho jinýho opravdovej strach?
Měl. Libor je především kámoš a nechceš aby se tvýmu kámošovi něco stalo, že jo... Musím říct, že při tom finálovým závodě v Brazílii se mi klepaly ruce stokrát víc než jemu. Když jsme byli v Americe, dost jsme tam jezdili s týpkem, co je dejme tomu jeden z tý první vlny FMX ve Státech. Jim McNeil. Skvělej člověk, skvělej kamarád, skvělej jezdec. Akorát v době, kdy se film dodělával, tak jsem se dozvěděl, že se Jim zabil při tréninku na nějakou exhibici... Tři dny jsem nedokázal myslet na nic jinýho. Petr Kuchař zase svůj part natáčel v době, kdy byl v nejhorší fázi léčení rakoviny. Hroznej respekt, že to dal. Takovýhle věci už nejsou moc prdel, ale prostě to tak je, k životu to patří a ty s tím nic neuděláš. 

Financování celýho projektu je kapitola sama pro sebe. Můžeš prozradit nějaký čísla, anebo alespoň trochu přiblížit lidem jak to bylo, respektive je? Podle mě spousta nezasvěcenejch vidí samý loga na motorce, drahý mašiny, letenky, hotely... a myslí si, že do toho sponzoři cpou strašný prachy. Ale ono to tak vůbec neni, viď? Ty to víš nejlíp.
Tak řekneme ty čísla. Rozpočet tak, aby se všechno zaplatilo včetně práce za nijak extra ceny, spíš menší, jsme spočetli na 2,8 mega. Vybrali jsme 600 tisíc. Nějaký letenky a hotely nám zaplatili promotéři, odhadem tak 200 tis. Takže jsme tam za dvojku. Většina peněz je v neproplacený práci. Já musím říct, že jsem fakt zklamanej tím, jak se k tomu firmy, kterých se to týká, stavěj. Jeden má pocit, že když nějak sponzorujou Libora, tak film je vlastně taková samozřejmost a nedochází jim, že to je úplně jinej rozpočet a dělaj na tom úplně jiný lidi. Druhej do toho nechce jít, protože tam jsou vidět jiný loga a řeknou ti, že podporují jenom věci, kde jsou pouze oni... A všichni dohromady si stěžujou, že jsme malá země a nic se tady neprodává. Takže si každej jede svůj píseček a všichni mají hovno. Můj názor? Nechci si honit triko, ale mám za to, že věc takovýho formátu, která by úplně stejnou měrou bavila jak scénu tak starý báby tady ještě nebyla a kdyby všichni jen trošku otevřeli oči, tak by možná zjistili, že je skrz tohle docela slušná šance ukázat náš pohled na svět i mainstreamu a myslím, že ve výsledku by to pomohlo nám všem. Ale to zřejmě nikomu nedochází. Zrovna tak fond pro podporu a rozvoj kinematografie. 6:5 jsme nedostali podporu, takže to pytlíkujem hlavně ze svýho. Nebýt Snickersky a hlavně Casina Bonver, tak se ten film ani neudělal na takový úrovni, jak jsem ho chtěl udělat. Jsme trošku extrém na obě strany. Freestylovej průmysl nechápe co je to film do kin a filmovej svět nechápe, že se dají dokumety točit taky o něčem jiným než o hlubokých sociálních tématech.

Chystáte se s filmem i do zahraničí? A co třeba filmový festivaly a soutěže? To by určitě stálo za to, ne?
To je pro mě v tuhle chvíli jediná šance jak celej film zaplatit. Naše výhoda je, že jako jeden z mála českých filmů je tenhle srozumitelnej i v cizině. Takže doufám, že to dokážeme dostat co nejdál. Ale není to sranda, jsme v tomhle byznysu nováčci, takže se teprve učíme za kým jít a tak. Zatím bojujeme třeba s takovejma píčovinama jako, že po projekcích v multiplexech nesmíme na autogramiádě prodávat plakáty a trička. Připadám si jak když jsme točili Contest a na Óčku mi vrátili video, protože jsem použil písničku T.S.O.L. Sex Not Violance (Sex, ne násilí). Slovo sex je prý nepřípustné. Tak jsem ho vypípal, zbylo jenom násilí a to už jim nevadilo.

Asi sleduješ všechny nebo většinu adrenalinovejch sportů. Jaký filmový projekty tě poslední dobou zaujaly? Jak bys třeba seřadil ty sporty za sebou co do atraktivnosti pro diváky, který se koukaj na filmy je zachycující?
Já jsem toho za poslední dobu moc nechytl... Jsem úplně pohlcenej filmem. Samozřejmě vím, že je Art Of Flight, ale víc nějak nemůžu sloužit... Atraktivnost sportů asi každýmu dle jeho gusta. Já se rád podívám na cokoliv, co vypadá dobře, hlavně ať jsou lidi okolo v pohodě.

Trh je poslední dobou našlapanej obříma projektama (jsem ze snb branže, takže za všechny jmenuju právě The Art of Flight), kdy jde především o neuvěřitelnej efekt, natáčí se na techniku drahou jak český dálnice, používaj se vrtulníky, letadla, experimentuje se s 3D... Určitě je to masakr, ale nezačnou tim bejt lidi přesycený? Kam až tohle všechno může jít?
Já myslím, že to může jít hodně daleko. Je to jenom o tom, kolik lidí to bude zajímat. Podívej se do Hollywoodu, tam se točí takovejch blbostí za neuvěřitelný prachy. Ghostrider - Nicolas Cage. Viděls to? 110 miliónů dolarů to stálo. A je to prostě klasickej příklad kde jsou efekty jen pro ten efekt a pro nic jinýho. Co se týká Art Of Flight, podle mě je to technicky určitě vrchol. Nejlepší jezdci, nejlepší záběry, nejlepší lokace, ale já jsem tak nějak vysazenej na to, když tam pak začne někdo říkat, že je prostě happy jakej žije život a všechno je hrozně dobrý a užíváme si to... To vidím, to mi nemusej hlásit... Hm. Klaxon troubí!

I díky tomu možnýmu přesycení by ale dokument na poli extrémních sportů mohl být pro lidi čím dál zajímavější, nemyslíš?
Dokumenty se celkově točej spíš o negativních věcech. Sociální témata, kde se dá prostor několika stranám a ty o tom zasvěceně hovoří. Jako je to fajn občas něco takovýho vidět, ale já bych ocenil, kdyby se jenom nežvanilo, ale víc dělalo. My jsme koupili motorku, vyhráli titul a natočili o tom film. To je podle mě lepší, než někomu vysvětlovat, kde je problém a co by se mělo udělat... My to prostě udělali a ostatním tím ukazujeme, že to jde. Přidaná hodnota dokumentu ze světa sportů je, že záběry okolo jsou atraktivní, takže se u toho nenudíš. Sport je super, na druhou stranu jenom to nestačí a je dobrý u toho taky občas zapojit hlavu.

Chystáš něco dál nebo si teď dáš klídek? Předpokládám, že si taky musíš nějak vydělávat na život, když sis poslední dva roky lajsnul takovejhle víceméně neziskovej projekt, co?
Jsem teď ve složitý situaci. Prošlapali jsme si cestu, něco jsme podle mě dokázali, ale nic za to nemáme. Nechce se mi začínat někde úplně jinde, ale ani se mi nechce začít točit sračky jenom kvůli penězům. Já vidím jedinou cestu v tom, že další projekt bude ještě lepší než je tenhle, takže na odpočinek to nějak extra nevypadá. Je mi 30 a jestli chci bejt jednou režisérská kapacita, tak sebou musím hodit!

Na závěr prostor pro děkovačku, dávej...
Libor, celý TWBB tým za super práci, Snickers a Casino Bonver za podporu, distribuce Aerofilms za to, že tomu věřili, všem kdo nás podporujou, choděj na film, dávají prostor v médiích... no a bez morální podpory mých rodičů a mojí holky bych už to asi dávno zazdil. 

Co k tomu dodat. Nezbývá než poděkovat celému TWBB týmu za skvělou práci a super zážitek. Tomorrow Will Be Better je příkladem toho, jak v naší malé zemičce můžou vznikat na poli extrémních sportů projekty světové úrovně. Zároveň ale vyvolává spoustu otázek týkajících se jejich financování, které i my ve Freeride.cz považujeme za velký problém poslední doby. Pokud chcete kluky podpořit, tak zajděte do kina, i těch pár kaček z vaší kapsy jim pomůže. A společně můžeme doufat, že Tomorrow Will Be Better...

Veškeré info najdete na facebooku projektu nebo na oficiálních stránkách www.liborpodmolfilm.com.