Petr "Horis" Horák o své parádní sezóně

Holandsko, Turecko, Rusko, Čína, Rakousko, Španělsko, Kanada, USA... Tam všude v letošní sezóně startoval na různých contestech Petr "Horis" Horák, a mnohokrát dost úspěšně. Deváté místo na Svěťáku v Istanbulu, první a třetí místo na Evropském poháru v Holandsku, druhé místo na obří akci Grand Prix de Russia v Moskvě, účast na legendární akcí jen pro zvané Red Bull Nanshan Open v Číně, zlato ze slopestylu na Univerziádě ve španělské Granadě nebo poslední parádní osmé místo ze Světového poháru v Park City. To je výčet nejlepších Horisových výsledků letošní zimy, kterými výrazně přispěl ke zviditelnění českého freestyle snowboardingu ve světě. Petr Horák už je jméno, které znají komentátoři přímých přenosů, spíkři největších akcí a nejlepší světoví rideři. Horis si po zásluze vybojoval stabilní místo na poli světového snowboardingu a my na něj můžeme být právěm pyšní.

Čau Horis, tak kde teďka zrovna jsi, co děláš a co máš v plánu?
Zdárek, teď zrovna jsem po závodě Svěťáku v Park City, kde jsem zůstal o pár dní dýl si zajezdit jen tak pro sebe, jelikož letos těch závodů bylo víc než dost. Za pár dní jedu domů si trochu odpočinout, podívat se za kámošema a trochu dýl pobejt s mojí přítelkyní než jen pár hodin za poslední měsíc a půl :-)

Máš za sebou v minulých měsících spoustu zážitků, míst, závodů, cestování… Začněme od začátku. Tys v létě pobýval v Kanadě, viď? Pracovals a vydělával na sezónu?
Ano, potom co mi Ukrajinec (v hospodské potyčce - pozn.red.) zlomil na dvakrát čelist, tak jsem odjel na půl roku do Kanady si odpočinout od všeho i od snowboardingu, načerpat novou energii i chuť a zažít něco novýho, protože za poslední léta jsem neznal nic jinýho než snowboarding a trochu mi to začlo kazit tu správnou snowboardovou chuť k ježdění. Odjel jsem tam hlavně kvůli práci a vydělat nějaký slušný prachy, abych se hned na podzim mohl zase vrátit na mé milované prkno a musim říct, že si všechno sedlo krásně! Zažil jsem parádní zážitky v Kanadě, potkal jsem tlupu přátelskejch lidi, nejlíp jsem si odpočinul a vydělal krásný peníze :-)

Potom přišel podzim a první ježdění v Evropě. Jak probíhal trénink, kde jsi všude jezdil a jakej závod byl pro tebe letošní první?
Po návratu z Kanady jsem odjel hned s kámošema na Hintertux a užíval jsem si po půl roce ježdění jako nikdy! To jsem přesně hledal a potřeboval a tohle půlroční vypnutí mi k tomu pomohlo. Byl jsem i na Stubai, kde na podzim postavili asi nejlepší park, ktery kdy stál v tohle roční období. Prvním závodem pro ně pak byl Pleasure Jam na Dachsteinu.

První hodně dobrej výsledek jsi přivezl z Holandska, kde se jely dva Evropáky v hale, v jednom jsi končil třetí a druhej dokonce vyhrál. Co jsi řikal na závod v týhle “ledničce”? :)
No jo, to bylo moje první ježdění v ledničce a doufám, že už si v ní nikdy nezajezdim, hahah… No byl to závod hodně o strategii a zvolení dobrých triků a nových grabů a povedlo se mi to.

Potom přišla dlouhatánská šňůra závodů a především dobrejch výsledků. Istanbul, Moskva, Čína, Rakousko… všechno v celkem rychlym sledu. O Istanbulu jsi nám povídal v minulém rozhovoru, takže se přesuňme do Moskvy. Prý to bylo klasicky rusky monumentální?
Šlo o Grand Prix de Russia, který se koná každý rok a je jen na pozvání. Když jsem dostal pozvanku, tak už to pro mě bylo skvělý, protože jsem věděl, že tam budou samý dobrý jmena. A jak říkáš, bylo to obrovský! Rusáci to vzali zhurta a postavili z lešení doslova sjezdovku ve městě :)) Nikdy nic takovýho jsem v životě neviděl.

Z Moskvy sis nakonec přivezl skvělý druhý místo. Co se ti tam podařilo odjet? Lepší byl jen Roope Tonteri!
Podařilo se mi dvakrát za sebou odjet Cab Double Cork 1080, druhej pokus byl o něco lepší než první, byl dál, čistěji, a to mi vyneslo parádní 2. misto a byl to pro mě jeden z nejlepších zážitků v životě, protože tam Rusáci udělali parádní show.

Atmosféra tam prý byla neuvěřitelná, jaký sis odtamtud přivezl zážitky? Jaký dojmy na tebe celkově Moskva udělala?
Atmosfera byla jako na žádnym jinym závodě, lítal ohňostroj, na dojezdu u skoku hrála živá kapela, na stagi furt někdo tancoval a něco předváděl, když jsme skákali, tak pod náma šlehaly plameny a při vyhlášení jsme všichni sborově zpívali We Are The Champions :) Prostě super akce s show pro lidi jak má být.

Ani ses doma moc neohřál a už jsi zase seděl v letadle, tentokráte směr Čína a známý Red Bull Nanshan Open. Tohle je akce jen pro několik pozvaných, takže to pro tebe musela bejt opět velká čest…
Doma jsem se neohřál ani vteřinu, abych byl přesnej :), letěl jsem totiž z Moskvy rovnou do Číny. Nanshan Open řadim jako nejlepší contest, který existuje, a to bez prdele! Rozhodně to pro mě byla velká čest, že jsem se týhle parádni akce mohl zúčastnit.

Už jsi toho procestoval hodně, ale předpokládám, že Čína pro tebe byla největší neznámou. Jak celej trip probíhal, s kym jsi tam cestoval, s kym potkal, cos všechno viděl?
Probíhalo to tak, že organizátoři nám z toho závodu udělali týdenní dovolenou nebo jinak se to nedá ani říct. První tři dny nás brali jen po těch nejlepších restauracích, vzali nás do místního aquaparku, provedli nás těma nejlepšíma klubama v Pekingu a pak jsme si ještě udělali výlet na Velkou čínskou zeď. Teprve potom jsme odjeli do resortu Nanshan, kde se jel samotnej závod. Potkal jsem tam spoustu kamarádů, který znám z ježdění ze světa, a s dalšíma jsem se seznámil. Prostě super uvolněnej závod.

Jak vypadala trať, kdo to nejvíc zabil a jak se dařilo tobě?
Contest probíhal v hodně uvolněný náladě a určitě si ho každej, i když nebyla moc rychlost na první skok. Trať se skládala ze dvou kickerů a ze dvou nebo byla možnost dát i tři raily. Mně se zadařilo v kvalifikaci, ze který jsem postoupil do finále, ale to se mi moc nepovedlo, skončil jsem nakonec na 14.místě. Nejvíc to zabil kámoš z DC Shoes týmu Mons Roisland z Norska, kterej tam narval Switch Backside 1260 a Frontside 900.

Kvůli Nanshan Open jsi nemohl stihnout slopestyle na Mistrovství světa v Kreischbergu, nemrzelo tě to trochu? Na druhou stranu, kdybys to bejval stíhal, tak by nemohl startovat Neči, kterej to nakonec zabil parádním 7.místem.

Myslim si, že to dopadlo skvěle! Neči vyjel super výsledek na MS, já bych třeba takovej vůbec nemusel zajet a mohl bych třeba spadnout, takže to dopadlo prostě nejlíp. A jsem rád, že jsem si mohl užít real snowboarding v Číně s kámošema bez žádnýho stresu.

Big air ke konci MS jsi stihnul, jak se ti líbil tenhle závod a jak jsi byl spokojenej se svym výkonem?
Spokojenej jsem vůbec nebyl, protože jsem dvakrát lehnul v kvaldě a bylo vymalováno. Skok byl jinak hodně velkej a nakopnutej, tak jsem se s ním seznamoval trochu dýl než obvykle, ale jo nakonec jsem si to určitě užil :-)

Dalších pár dnů a zase letadlo a tentokráte s Martinem Mikyskou a trenérem Přemkem Vidou do španělské Granady, kde se v pohoří Sierra Nevada konala zimní Univerziáda. Jak se ti tahle akce líbila co se týče organizace, parku, party..? Byla to pro tebe první zkušenost jako vysokoškoláka, viď? :-)
Nebudes mi věřit, ale zase super akce! Jak název napovídá, byli tam jen mladý, takže jsem se tam seznámil se super novýma lidma, chodili jsme společně koukat na další zimní sporty a taky jsme se samozřejmě párkrát byli podívat jak to žije v noci a musim říct, že to žilo, “viďte freeskieři?” :-D

Je mi to jasný :-) Každopádně trať ti evidentně sedla, protože jsi celou Univerziádu vyhrál a zase se o tobě i v českých masových médiích začlo mluvit. Tak povídej, jaká byla cesta k tomuhle úspěchu?
Trať byla výborně postavená, neměl jsem k ni ani sebemenší výhradu, takže mi nic nebránilo v tom to tam hned od začátku posílat. Naštěstí mi to vydrželo až do závodu, kde se mi podařilo odjet obě jízdy, rozhodčím se to líbilo a posadili mě na 1.místo. Já jsem byl nejšťastnější a už mi nezbejvalo nic jinýho než to s bronzovým Martinem Mikyskou řádně oslavit, haha :-)

Další destinace, kam jsi vyrazil opět se svým parťákem “Mikýřem”, byla Severní Amerika, konkrétně nejdřív Quebec v Kanadě a poté legendární Park City v Utahu. Stoneham v Quebecu vám úplně nevyšel, ale určitě jste si odtamtud s Martinem taky přivezli nějaký zážitky. Povídej!
Mně uteklo semifinále o 0.33 bodu a Martin by to taky dal, ale bohužel spadnul na posledním railu, takže smůla. A největší zážitek máme s Martinem asi z postele, kterou tam mají v Hiltonu, protože to je něco nepopsatelnýho, klidně bych v ní spal tejden v kuse :))) No a další velkej zážitek je z jidla, to se nám taky hodně líbilo, co Martine? :-)

Park City je mekkou freestyle snowboardingu a pro každýho snowboardera musí bejt parádní zážitek se tam podívat. Oproti Quebecu, kde jste už byli, to pro vás tušim byla premiéra. Jaký byly první dojmy z tohodle proslavenýho resortu?
Bohuzel tenhle rok neni v Utahu skoro žádnej sníh, tak tu park nevypadá tak nadupaně jako každý rok, ale i tak je to ráj pro snowboarďáky a já si to tady hodně užívám :-)

Jaká byla trať? Koukali jsme na Eurosport, takže jsme překážky viděli, ale během kvalifikace vám prý dost foukalo. Pomohlo ti to k tomu, že ses dostal v nadupaný konkurenci ze třetího místa do finále?
Trať byla hodně zábavná, ale zároveň těžká. Ještě k tomu když jsme letěli z Kanady, tak kvůli mladý paní na check-​inu, která se tam zaučovala a všechno jí trvalo 1000 let, nám uletělo letadlo a my tak nestihli první den tréninku, což byl docela punk. O kvaldu jak řikáš foukalo fakt hodně, že to skoro zrušili, ale nakonec jsme to hecli a díky správně zvoleným trikům jsem se tam dostal, což byl pro me hodně velkej úlet :-)

Ve finále se ti dvě jízdy nepovedly a v tý třetí sis trochu hrábnul na dopadu prvního skoku, i tak je ale 8.místo super výsledek, který mimo jiný opět komentovaly český média. Jakej z toho máš pocit?
Byl jsem z toho trochu zklamanej, protože v tréninku jsem tuhle jizdu, kterou jsem odjel v závodě až na 3. pokus, odjel pokaždý. Původní plán byl tuhle jízdu odjet na první pokus a pak zkoušet něco těžsího, ale bohužel to nevyšlo.

Co bude dál? Už zůstáváš v ČR a soustředíš se na Audi Snowjam? Ten se rozjíždí tréninkama už příští úterý a kvalifikace se pojede v pátek 14.března. Letos je Snowjam po Stonehamu a Park City třetím a závěrečným slopestyle závodem v rámci FIS World Cupu, takže Špindl zažije poprvé v historii i předávání Křiěťálových glóbů. Těšíš se? ;-)
No rozhodně se těšim! Nikdy mě Snowjam nezklamal a myslim, že diváky taky ne, takže nemůžu říct nic jinýho než “Doufám, že se všichni potkáme na Audi Snowjamu ve Špindlu!“

Jaký jsou tvoje ambice pro Snowjam, před několika lety jsi tu vyhrál, ale šlo “jenom” o big air, přecijen tentokrát to opět bude náročná trať složená z corneru, u-​rampy, railu a skoku. Jak si na to věříš, budeš trénovat rádiusy? :)
Byl jsem letos v rampě jenom jednou a párkrát tady v Park City, takže radius moc v nohou mít nebudu, ale rozhodně budu dělat vše pro to, abych se dostal do finále, tak doufám, že se tam uvidim i s dalšíma Čechama! :-)

Tenhle koncept se před dvěma lety když šlo o Olympiádu ve Špindlu setkal s velkou kontroverzí. Někdo variabilní trať hájil, někdo kritizoval, dost radikálně k tomu přistupovaly i velké hvězdy, které tehdy do Krkonoš zavítaly - jako třeba Halldor Helgason nebo i pozdější vítěz Torstein Horgmo. Jakej je tvůj názor? Měl by se slopestyle striktně skládat z jibů a skoků nebo není na škodu do tratě postavit rádiusové překážky?
Já jsem pro jakoukoliv kreativitu tratě, takže když někde postavěj nějakej radius nebo corner v trati, jsem jedině rád. Na druhou stranu stavět celou rampu ve slopestylový trati je možná trochu moc, protože pak už to není slopestyle ale pipeslopestyle nebo nevim jak bych to nazval :)))

Jsi členem české freestyle reprezentace a jezdíš za DC a Union, zároveň tě podporuje Phoenix Zeppelin, Gohd.cz - dovozce kamer GoPro do ČR a Temple Store. Jak to řešíš s budgetem Spousta lidí určitě zajímá jestli se ze sponzorských a reprezentačních peněz dají kompletně pokrýt náklady na cestování atd…
Kvůli krizi, která byla ve snowboardovym světě, tak musim říct, že teď to neni taková pohodička jako to byla dřív. Taky proto jsem byl zahradničit v Kanadě, abych měl nějaký peníze aspoň na začátek sezóny.Každopádně největší dík v tomto ohledu patří určitě Phoenix Zepellinu - Caterpillar, Templestore.cz a Svazu.

Víš kolik máš od podzimu nalítanejch mil? :)
To nevim vůbec, ale určitě to bude minimálně v desetitisících :-)

Jaký jsou tvoje plány na sezónu po Snowjamu, nejsi už unavenej? Musí to bejt strašně náročný… A mimochodem, co nějaký natáčení, ještě to má čas? ;-)
Abych řekl pravdu, tak z toho letos už opravdu jsem docela unavenej, těch contestů bylo fakt hodně, cestování ještě víc a mě bolí celý tělo. Zase jsem ale viděl hodně zajímavých věcí a míst, seznámil jsem se se spoustou skvělých lidí, užil hodně srandy a to je přece k nezaplacení, takže to vidim určitě pozitivně. Natáčení plánuju od dubna do května pěkně na jaro do slashe někde v Americe a příští sezónu plánuju trávit víceméně ve Whistleru a natočit tam parádní backcountry s kámošema, který jsem poznal tuhle zimu. Prostě nejezdit tolik contestů jako tuhle sezónu, ale vic si jezdit pro sebe, něco natocit a naučit se nový triky a graby do rotací a pak to teprve vyslat někde na závodě :-)

Tak super Horis. Dík za rozhovor a držíme palce ať všechno i dál vychází podle tvejch představ!
Márty díky moc za rozhovor a vidíme se za pár dni :-)

Foto: Přemek Vida /​ Czech Snowboarding