Report: Soldiers 2020 byly ultimátní jízda!

FIS Světový pohár v Čechách? Nebo snad dokonce jeho finálový rozuzlení? Před pár lety ještě utopie. To by si spíš vůdce Sever Koreje vytetoval na hlavu Hello Kitty a vystoupil na folklórním festivalu ve Strážnice. Jenže největší tuzemská freeski akce Soldiers ušla za posledních deset let náročnou cestu. Od prvních českých vítězů, přes pohrávání si se zahraničními jmény až k velkým esům našeho sportu. Tohle všechno se pak vyšperkovalo právě při oslavách první dekády, když képo Hanzi a spol dokázali zalobovat a ověnčit svoje dítko nálepkou Mezinárodní lyžařské federace. Deštné v Orlických horách se tak s pouhými necelý šesti stovkami stálých obyvatel zařadilo vedle italské Modeny, čínského Pekingu a americké Atlanty. Jak se říká šikovný český ručičky. Když jsme tak na konci února vyráželi do Orlickejch, sršeli jsme očekáváním, která snad ani nešla naplnit…

Událost podobnýho formátu chcete zažít od prvních krůčků až po vrásky a šediny. Proto necháváme naše domovi ležet ladem a pádíme už na čtvrteční trénink. První dobrou zprávou je, že se nás v noci snezaleklo sněžení. V areálu aspoň už není zeleno jak při jamajský sklizni. Jen co dorážíme na inspekci ke skoku, tak je jasný, že máme co dočinění s pořádným hovádkem. Největší skok šampionátu je hold největší skok šampionátu. Při pohledu na odraz dostávám závratě. Osm metrů na vejšku, pětadvacet na dálku. No potěš koště… Na tohle se asi potřebuje zbrojní pas. Tahle potvora ale není všechno. Nesmíme zapomínat, že tady taky vyrostl velkej stan riders zóny s cateringem, kde měli svoje zázemí i média, k tomu pekelná svatyně všech neřestí neboli druhej tent určenej na večerní rozjímání, k tomu velkoplošný obrazovky, přenos od ČT, stánky a všechny možný vojenský serepetičky a propriety. Už na úvod před organizátory nejde nic jiného než smeknout…

Teď už zbývá jenom si ochočit počasí. Jenže to je pěkně divoká bestie, která se jen tak nedá zvyklat. Ze začátku čtvrtečního tréningu je ještě pěkně nepoddajná. Sněžení nebo sníženou viditelností jsme na seznamu pozvaných určitě neměli. Riders se navíc seznamují s kickerem a nevypadá to na lásku na první pohled. Jen co se nám ale podaří přírodní živly zkrotit, tak se obrací list. Od prachobyčejných trojek se nakonec dostáváme až ke corkovaným trojákům. Pandořinu skříňku tady jako první otvírá nebojácný Fin Elias Syrjä a svou troškou do mlýna přispívá i náš Matěj Švancer. O ou, tyhle výkony budou tutově během víkendu ještě eskalovat a gradovat. Tohle bude velký zemětřesení, že mu i Richterova stupnice bude malá. Teď už jenom zvládnout podvečerní riders meeting, dát si véču, dvě (fakt dvě) rychlý a hurá na kutě. Zejtra nás čeká mírně řečeno perný den…      

Je tady pátek a to se pude už pěkně naostro! Myšleno samozřejmě samotnej závod a ne dvounohý kočičky, které se pomalu začínají kumulovat v Deštném. To by se nám holky naše nastydly. Každopádně hlavním tahákem pátečního programu je pánská kvalifikace. Boj o finále je tentokrát zamotanej jak detektivka od Agathy Christie. Nakonec čtyřicet dva borců se rozdělí do dvou heatu, nejlepší kvartet z každýho má pak dveře otevřené rovnou do finále. O poslední čtyři finálový fleky se pak rozhodne v semifinále, kam si cestu proklestí jezdci na pátém až desátém místě v jednotlivých heatech. Že snad složité?  To jste určitě nikdy nezkoušeli vypočítat orbitální magnetický moment elektronu… Tohle je lyžařská brnkačka…

Na každej pád jako pořádající země můžeme zaplnit hned šest postů na startovním roštu. Hodně kyselí jablíčko musí kousnout Šimon Bartík, kterýho natržená ledvina na několik týdný vyřadila mimo provoz. Honza Ferbr a Vojta Ševeček se pak s tvrdostí dopadu seznamují už v tréningu. A určitě by si tohle setkání rádi odpustili. Nenaděláš nic. V samotným závodě, tak nemůžou vybalit všechny svoje kejkle a fígle a uhnízďují se na 36. respektive 42. místě. Ráďa Palkoska si pak na chvilku odskakuje od role starostlivého otce a za dub 720 bere celkovou 35. pozici. Největší naděje jednoznačně vkládáme do Matěje Švancera. Tady to musí klapnout! Jenže neřikej hop, dokud nepřeskočíš. V prvním triplu mu utíká grab a v druhým pokusu mu na hraně odrazu ustřeluje lyže a je z toho nakonec prapodivnej kočkopes, mutant, hybrid… Prostě trik, kterej nelze popsat. Herdek! 29. pozice a postup do finále je vzdálenější než moje rande s Margot Robbie … Aspoň tedy pro tentokrát. Nejzkušenější českej lyžník Vojta Břeský volí jako svůj trik switch dub 900, což stačí na uzavření třetí desítky. Největší díru do světa tak nakonec dělá Štěpán Hudeček. Jeho precizní dub cork 1260 mu na jeho premiérovém Svěťáku rezervuje 28. příčku. S kvalifikačními peripetiemi se nejlépe nakonec vypořádá duo Antoine Adelisse (triple cork) a Španělák Thibault Magnin (stylovej dub cork 1440) Tohle máme z krku. Jenže pátek je ještě dlouhej jak dvojitá směna v uranovým dole…

Kdo si snad myslí, že máme všichni padla, tak je asi padlej na hlavu. Na vrátka už klepe večerní show v podobě Night Attacku. Lidé se začínají šrocovat ke skoku, vzduchem se line podbízivé lihové aroma, atmosféra houstne. Na start týmový exhibice nakonec nachází sílu kvartet tříčlenných týmů. Určitě musíme pochválit část pánů rozhodčí, kteří už nemohli vydržet to celodenní civění do monitorů a rozhodli se provětrat svoje údy. Nakonec sice létaj jen přes hranu dopadu, ale i tak respekt. Divácká kulisa hřmí hlavně při dabl backflipech a podobných chuťovkách. Super je i hodnocení, kdy soudci rovnou ukazují kartičky s příslušným bodovým přídělem. Všichni jsou ve varu. Exploze emocí graduje při vyhlášení top týmu. Šáněm se rázem může zkrápět Dan Hanka, Vojta Břeský a Jesper Tjäder alias tým Whateverest, kterej zbytek kluků strká do kapsy.  Uff, je to náročný, už chci do postele. Jenže ta mě posílá k šípkům nebo spíš k pípám. Páteční večer = zahajovací mejdan. Na Soldiers se nic nedělá jen tak na půl. Jsme držáci a jedem do úplnýho finiše, i když se z přehršele drinků nevyhýbáme menšímu voknu. Naštěstí máme i dveře a jsou od ubytka. Třikrát hurá. Postel v patře je moc daleko, gauč v přízemí to jistí…

Sobota má jednu nespornou výhodu. Semíčko začíná až v odpoledních hodinách. Plán je jasnej. Chce to dohnat spánkový deficit. Každá hodinka k dobru má cenu zlata. Jedinou skvrnkou je tak závod něžného pohlaví. Kopna je pro slečny přece jenom moc velký sousto, a tak se demokraticky dohadují, že zkrátka a dobře pro ně Deštné zůstává zakleté. Celkové pořadí Světového poháru tak už zůstává stejné jako po třech odjetých závodech. Královnou je tedy Švýcarka Giulia Tanno. My se ale kvapem přesouváme na místo činu. Tam už netrpělivě při stmívání přešlapuje tucet riders, kteří mají v semifinále celkem tři skoky a dva lepší se počítají. Do vysněnýho finále se ale protáhne jen nejlepší čtveřice. Ta nakonec nese jména Alex Hall, Andri Ragettli, Oscar Wester a k radosti rakouskýho spíkra Martina Misofa taky jeho krajan Lukas Müllauer. Teď už nám zbývá jen zlatej hřeb celýho víkendu… Velkolepý finále…

Teď to chce seškrábnout poslední kapky energie! Nejlepší dvanáctka lyžníku překypuje adrenalinem, divácký ochozy jsou natlakovaný jak papiňák tvý babičky. Dýl je neudržíme. Jde se na věc! Po prvním finálovým kole nám brada padá neznámo kam. Ani se jí nepokoušíme najít. „WTF“ se rozlejhá ze všech stran! Hned sedm šílenců vyfasovalo za první run více jak devadesát bodů!! Kroutíme hlavama. Alex Hall se tetelí na sedmí příčce s přídělem 91.25 bodů. Triple cork 1620 mute naopak vyšvihl Antoine Adelisseho do čela. To je doslova morbidní. Podobně vyhrocenej závod historie nezaznamenala. Druhý kolo nikam nepolevuje a pořád drží laťku proklatě vysoko ! Nejlepší trojka se nějakým zázrakem vecpe do rozdílu jednoho bodu! Na trůnu zatím sedí Elias Syrjä se switch triplem a nose butter dub 1620, o půl bodu za ním mu na záda dejchá Nor Birk Ruud a hned za ním na ně dotírá o další půlbodovej rozdíl zpátky jeho krajan Ulrik Sammøy se svýma dvě triply! Neskutečný...

Drama vrcholí, místní parta výrostků ani nedýchá, jeden starší divák dostává infarkt a vedle si skupinka dívek pro jistotu zakrývá oči. Tohle není nic pro slabý povahy. Absolutní peklo rozpaluje Antoine Adelisse. Jeho pregrab triple sezobe skóre 98.00!!! Nepamatuji si kdy, kdo a kde dostal takovou nálož. Ulrik odpovídá ještě větším a delším triplem a jde taky před Eliase! Birk totálně zabíjí dub bio 1800 s dopadem snad až mezi diváky! 97.00 bodů ho katapultuje na stříbro. Poslední, kdo může promluvit do pořadí je finskej flegmouš. Switch tripl ale přepaluje a letí fakt až na placku. Crash a koleno dostává bombu jak husitským řemdihem. Je dobojováno. Vítězí Antoine před Birkem, kterej si díky druhýmu fleku zajišťuje křišťálový glóbus v disciplíně big air. Bronz padá do klána Ulrikovi, kterej tak dosahuje svého životního maxima na Světovým poháru. Tohle jen tak nejde vstřebat... Bylo to mírně řečeno VELKÝ…

Vítěz Antoine Adelisse:

Stříbrnej Birk Ruud:

Bronz bere Ulrik Samnøy:

Teď už nás čeká jen sladká nebo spíše chmelová a drinková tečka. Párty stan se tradičně s přibývajícím časem mění ve zvířecí manéž, IQ má dovolenou, slušné vychování musí zůstat před vchodem, rozum asi v karanténě. Korunu tomu nasazuje jeden ze švýcarských trenéru, kterej v plný polní přitančí na parket s lyžema na nohách a křišťálovým globem plným piva. Ochutnat musíme všichni. Jestli to je lepší než z českýho půllitru vám fakt neřeknu. Mám to všude jen ne v hubě… Dj´s do toho zase buší do ranních hodin. Nevíme, kdy máme dost. Teď už to je stejně jedno. V neděli budeme stejně všichni pitomý jak pytlík lněných semínek… Probouzíme se, neděle ráno, spíš dopoledne. Sláva, jsme mezi živými…Na závěr nemá cenu se tady zbytečně rozplývat a vynášet do nebes. Velkej DÍK všem co přidali ruku k dílu, dík jezdcům za absolutní vraždy, dík divákům a dík mentálům na parketu…Jak by řekl Barney: „Bylo to legen… Wait for it… Dary!!“ 

Výsledky Soldiers 2020 – finále FIS Světového poháru v big airu:

1. Antoine Adelisse (FRA)
2. Birk Ruud (NOR)
3. Ulrik Samnøy (NOR)
4. Elias Syrjä (FIN)
5. Andri Ragettli (SUI)
6. Alex Hall (USA)
7. Fabian Bösch (SUI)
8. Oscar Wester (SWE)
9. Thibault Magnin (ESP)
10. Jesper Tjäder (SWE)
11. Hannes Rudigier (AUT)
12. Lukas Müllauer (AUT)
…………………….
28. Štěpán Hudeček (CZE)
29. Matěj Švancer (CZE)
30. Vojta Břeský (CZE)
35. Radek Palkoska (CZE)
36. Honza Ferbr (CZE)
42. Vojta Ševeček (CZE)

Kompletní výsledky: zde

Web Soldiers zde.

Sociální sítě: